Březen 2009

Klííídek

28. března 2009 v 23:27 | Andy |  Komixy
Číst až na konec jinak to nedává smysl nejprve ty starší (Pleška)

Pleška

28. března 2009 v 23:25 | Andy |  Komixy

Novinka

28. března 2009 v 23:20 | Andy |  Komixy

Spodní prádlo - promiň Bou xD

24. března 2009 v 18:51 | Andy |  Komixy
Promiň Bou, já tě mám ráda, nemyslím to vážně xD

Nemravný film

23. března 2009 v 17:15 | Andy |  Komixy
Fakt by mě zajímalo, na co se koukají xD

Ach Kanon...

23. března 2009 v 16:42 | Andy |  News


Ach Kanon, kdybys tak věděl, s kým to toužíš jet na společné turné...


S deBillem...

...klukem - ano, deBill Kaulitz je kluk!!! Taky jsem tomu nemohla uvěřit, když jsem to slyšela, ale je to pravda!
perex. Pokud jste fanoušci Tokio Hotel, nerozklikávejte, nerada si čtu sprosté komentáře..

Shuf of Fanon!

20. března 2009 v 23:10 Komixy
Staženo z netu. To snad radši ani nebudu překládat neboť by to ztratilo význam a navíc anglicky snad umíte xD

Jelikož to moc nejde přečíst, je tam napsané:
Kanon: Miku, when did you get a boyfriend?
Miku: Shuf uf Fanon!
Bou: Teruki, the cameraman is scary!
Teruki: Somebodey get me out of here.

Další komixy

20. března 2009 v 23:04 | Andy |  Komixy
Tentokrát jenom dva další trošku upravené obrázky xD

Komixy

14. března 2009 v 12:17 | Andy |  Obrázky
Trošku jsem si hrála...




Roztomilé obrázky

14. března 2009 v 12:04 | Andy |  Obrázky

Dopisy na rozloučenou

3. března 2009 v 15:17 | Andy |  News
Tak jsem se konečně dozvěděla, proč Bou odešel. Bylo to na >>TOMHLE<< blogu..
Radši to ani nebudu dávat pod perex.

 
Všem, co podporovali Antique Cafe

Děkujeme vám za to, že jste nás vždycky podporovali. Máme pro vás všechny důležité sdělení. Rozhodlo se, že člen a kytarista An Cafe, Bou, zahraje 30. dubna svůj poslední koncert na Hibiya Yagai Ongaku Dou. Po dohodě se všemi členy, je tohle rozhodnutí, které udělal s respektem k ostatním. My, členové, se chystáme ukončit Bouovo působení v kapele 30. dubna, tím nejlepším koncertem všech dob. Prosím, postarejte se o to, aby byl Bou odvážný až do konce. Bouův komentář jsme dostali předem.

Od Boua
Je to náhlé, ale Bou se rozhodl, že opustí An Cafe po koncertu v Hibiya Yagai Ongaku Dou. Je tu něco, s čím jsem bojoval už dávno, a čím víc jsem to potlačoval, tím víc to v mém srdci narůstalo. Ale když jsme jezdili na koncerty a do nahrávacího studia, cítil jsem, jako bych Cafekkosům* a ostatním členům kapely lhal…Myslel jsem, že by to vůči ostatním členům, personálu a Cafekkosům bylo špatné, tak jsem udělal rozhodnutí. Tohle rozhodnutí bylo hodněkrát projednáváno mezi ostatními členy kapely a nakonec uzavřeno. Samozřejmě, že stále zbožňuju An Cafe a miluju I vás, mí Cafekkos. Právě teď nemůžu tak snadno říct, co se bude odteď dít, ale myslím, že to po určité době přebolí. Vážně se cítím zle kvůli Cafekkosům, kteří mi věřili a vždycky byli se mnou. Ale tohle rozhodnutí není jedno z těch pesimistických. Chtěl bych mít novou víru a jít dál. Chci ukázat všechno, co dokážu na koncertu 30.dubna. Tak se pojďme rozloučit s úsměvy na tvářích.

Od Boua pro Mikua
Jsi ten nejlepší zpěvák, Miku. Od první chvíle, co jsem tě potkal, jak jsi řekl, že bys chtěl založit kapelu a přitom jsi o tom nic nevěděl, pracoval jsi tvrdě. Byla to zábava. Každý den, jsem šťastný kvůli tomu, že na světě existuje zpěvák jako ty- a že jsi perfektní. Věřím tomu, že jsi opravdu silný. Prosím pracuj tvrdě. Už se těším na tvůj zpěv, který bude jako vítr roznášet dobrou náladu. Tvá přítomnost na pódiu byla skvělá a úžasná a taky vážně spolehlivá. Děkuju ti za to, že jsi takovýhle zpěvák! Děkuju ti za to, že tak miluješ zpívání! Byl jsem vážně šťastný. Prosím učiň mě milujícím na posledním koncertu. Srdečné pozdravy od teď až navždy, můj milovaný příteli ! Z celého mého srdce, nyappy!!

Od Boua Kanonovi
Genius Kanon. Od té doby, co jsi mě potkal. Snažil ses tak moc, byl jsi tak rozhodnutý a milý. Byl jsem vážně šťastný….Pokaždé, když jsem spatřil tvůj obličej, začaly se mi ronit slzy. Ale proto, že jsem tak výrazný, tak jsem se to snažil skrýt ale ten smutný obličej, který jsi udělal, když jsi říkal "tohle bude posldení koncert, který k sobě budeme stát zády a hrát veprostřed pódia…" na ten nemůžu zapomenout. Už se těším, na to až s tebou budu hrát v Hibiya. Nejsme zas tak dobří, ale myslím, že jsme sexy. Děkuju ti za to, že mě pokaždé udržuješ v tempu. Vždycky tě budu milovat, génie a podivíne Kanone!

Od Boua Terukimu
Ten, koho budu vždycky respektovat, Teruki. Děkuju ti za to, že pokaždé držíš An Cafe pohormadě. Když jsem tě potkal, byla to láska na první pohled, byl jsi jako bratr. I když ti dva odporovali, chtěl jsem z tebe udělat bubeníka. A to byl bez jediné chybičky obrovský úspěch. Dny které jsem s tebou strávil byly opravdu sranda. I naše cesty domů byly stejné. I když jsi něco shledal těžkým, dokázakl jsi to a tím jsi mě udělal šťastným! Když jsem se rozhodl a každému řekl to, že odcházím odpověděl jsi mi "s tím nic neudělám, nemusíš už chodit na zkoušky, chci s tebou prostě stát na pódiu" a já byl konečně schopný přemýšlet o tomhle jako muž, měl bych se snažit až do konce. Děkuju ti. Zářící Teruki, vždycky jsi mě dělal šťastným a rozesmíval jsi mě, prosím snaž se jak nejvíc to půjde! Vždycky tě budu respektovat.

Od Mikua
Hluboce se omlouvám za tohle náhodné rozhodnutí. Myslím, že skoro všichni Cafekkos jsou teď smutní a truchlí. Když jsem tohle od Boua poprvé uslyšel, byl jsem tak moc v šoku, že jsem ztratil slova. Všechny veselé vzpomínky od té doby, co jsme založili kapelu se nahrnuly zpátky a já byl utrápený. Mluvili jsme o tom s ostatními členy a dokonce jsme přemýšleli o rozpadu kapely. Ale po řádném promyšlení, tě chci podpořit v cestě, kterou sis vybral a chci smazat slzy všech Cafekkos. Naše usnesení se vykoná. I když naše cesty budou rozdílné, jsme přátelé a rodina. Bou a my budeme bojovat za své sny, takže budeme opravdu šťastní, když na nás budete od teď dohlížet. Pojďme se snažit, aby jsme Bouův odchod 30.4 zvládli co nejlíp.
Nakonec, Bou…..Opravdu ti děkuju za ty 4 roky. Posílal jsi mi laskavé e-maily, když jsem byl nemocný. A dokonce jsi přišel přemlouvat mé rodiče, aby mi dovolili založit kapelu. Je tu tolik vzpomínek, nemůžu je sem ani napsat všechny, ale tohle jsou slova, která mám teď v hlavě pořád. Pojďme 30.duben udělat tím nejlepším odchodem.

Vzkaz od Kanona
Právě teď jsem naplněn smutkem kvůli tomu, že Bou odchází. Po příjezdu do Tokya byl Bou první člen kapely, kterého jsem poznal a od té chvíle začalo An Cafe. Byl jsem s ním víc než s mou rodinou a bylo to tak přirozené, že mě nikdy ani nemohlo napadnout to, že bude odcházet. Nikdy mě nenapadlo, že by mohl přijít den, kdy bych musel napsat vzkaz jako je tenhle. Hrajeme na stejný nástroj a já si vždycky myslel, že Bou je lepší, na pódiu byla vždycky zábava, vždycky jsem rád viděl Bou-ův úsměv, když se naše oči při koncertě setkaly. Vždycky jsem chtěl být s tebou. Když jsi mi poprvé řekl, že chceš skončit, byl jsem tak v šoku, že jsem nemohl jinak, než nesouhlasit. Ale když jsem slyšel tvé silné přesvědčení, jako kamaráda a kolegu, když už vím, že to není odchod, ale dlouhá cesta- chci tě doprovázet. I když se budeme snažit dosáhnou rozdílných snů, I když jsme rozděleni, náš svazek bude napořád spojen. Jsem vážně smutný, že nemůžu být s tebou, ale s dodržením slov, která jsi mi s úsměvem řekl "snaž se", půjdu do předu s An Cafe, už navždy se budu snažit. Kvůli tomuhle náhlému rozhodnutí, se všem Cafekkos omlouvám, je mi to vážně líto.

Vzkaz od Terukiho
Předtím, než mi to řekl sám Bou, slyšel jsem na jedné párty o tom, že chce Bou odejít. Z tohohle úhlu, jsem si myslel, že bych ho mohl zastavit. Bylo to proto, že jsem si myslel, že Bouova existence byla pro nás podstatná, pro budoucnost An Cafe a pro Cafekkos. Ale když jsem o tom slyšel přímo od Boua "Chci skončit", prostě jsem ho nemohl zastavit, dokázal jsem jen odpovědět slovy "O.K. chápu". V tuhle chvíli byl Bou jako úplně jiná osoba se smutným obličejem, Jako když byl šikanovaný. Myslím, že tohle bylo rozhodnutí, které Bou dlouho promýšlel a nakonec usnesl. Taky si myslel, že to byla zrada vůči ostatním členům a Cafekkosům. Asi o tom nedokázal mluvit s nikým jiným a tak se tím trápil sám. Mohl jsem říct "neříkej takovýhle věci, jdem se o to spolu zase snažit". Mohl jsem mu způsobit víc bolestni, a proto jsem ho nezastavil.
Opravdu se omlouvám všem Cafekkos. Je mi líto. Vím, že to všechny bolí, ale myslím, že Bou trpěl ze všech nejvíc. Prosím pochopte jeho pocity. Chci s ním být každý den, být I ta nejmenší podpora. Jsem velmi rozmrzelý a zbědovaný. Chci udělat 30. duben skvělým koncertem aby pro něj bylo An Cafe krásnou a zábavnou vzpomínkou. Budu šťastný, když se o to vy Cafekkos budete snažit taky.

*Cafekkos- fanoušci An Cafe